Slovník Poutníka

A - (Alef, Alpha, Alfa). Písmeno, samohláska, je prvním písmenem většiny abeced. Je významných mystickým písmenem s velkou magickou silou. Písmeno A v různých podobách symbolicky užívají všechny duchovní směry. Velmi známým je výrok Kristův, jsem Alfou a Omegou – Jsem prvním i posledním písmenem. V evropské kultuře je v tradici nejvýznamnější abeceda řecká, ve které je písmenem Alfa jako otevřená přední nezaokrouhlená samohláska. V hebrejské abecedě je označováno jako Alef (viz. Alef) tj. býk – Taurus. V semitských jazycích patří mezi tři základní vokály a, i, u. Písmeno A může být symbolizováno kružítkem naznačující trojjedinost - dvě ramena kružítka symbolicky řídí ruka boží. V okultismu a mystice je písmeno A symbolizováno jako střecha, neuzavřený či uzavřený trojúhelník se špičkou nahoře. Již samotné vyslovování písmena Á má transcendencí účinek otevírá mimosmyslovou pozornost.

AANROO - (Sekhet-Aanre - pole z rákosí; Aarru, ekhet-Aarru; nebo Aanru, Aaru) Označuje druhou nebeskou oblast ve stavu po smrti tzv. nebeské pole. Oblast je zmíněna v mnoha učeních i v egyptské knize mrtvých. Podle některých tradic je jednou ze čtrnácti oblastí egyptského podsvětí Amenti (viz Amenti), porostlá tři, pět a sedm loktů vysokou pšenicí či rákosem, jak naznačují alternativní pojmenování. Rozdíl mezi pšenicí a rákosem je podstatný, a i v tomto případě naznačují dualitu vnímání. Viz oba pojmy samostatně. Oblast je obehnána železnou stěnou.

AB - Lidské srdce jako sídlo Božského Já. Zobrazováno bylo jako váza se dvěma oušky a s pokličkou.

ABARIS - Divotvorný věštec, žák, kněz boha Apollóna. Nazýván byl též Aerobatem nebo též Hyperborea. Podle tradice uměl létat na šípu, který mu daroval bůh Apollón, po léta vůbec nejedl a nemoci léčil zaříkáváním. Město Spartu tak zbavil moru. Nejstarší zmínka o něm je u Pindara, podle kterého byl Abaris současníkem krále Kroisa panujícího v 6. století nad Lýdií. Podle Hérodota, pocházel z Hyperborey, ale sám Hérodotos jej považoval za nehistorického. Podle Hérakleida Pontského na šípu dokonce létal. Jako Hyperboreána jej uvádí i Platón v dialogu Charmidés, podle kterého léčil kouzly. Podle Pausania vystavěl ve Spartě chrám Persefoně. Mezi novověké zpracování jeho příběhu patří opera Les Boréades francouzského skladatele Jeana-Philippa Rameaua z 18. století.

ABATUR - Otec Všehomíra (viz heslo Demiurg)

ABECEDA - Abeceda je seřazení všech písmen toho kterého jazyka v jediný ucelený řád a souhrn. Pro okultismus, mystiku a jiné vědy je důležitá abeceda hebrejská, pro magickou sílu jí připisovanou. Pro číselnou hodnotu jednotlivých písmen, jakož i symbolů jednotlivých hlásek. Důležitostí této abecedy zaobírá se zejména kabalistická kniha Sefer Yetzirah (hebrejsky „Kniha stvoření“, ספר יצירה). Hebrejská abeceda má 22 písmen. Důležité však jsou i jiné abecedy, a to zejména ty dle oblasti, kde se adept narodil. Pro mě je tedy důležitá abeceda česká. Začíná písmenem (znakem) A a končí Z. Pro účely mystiky se diakritika nepoužívá, nicméně nic nebrání písmena s diakritikou ve své praxi zahrnout.

Ábel - (hebrejsky הֶבֶל‎, Hábel, volně: „pomíjení“, doslova: "dech pomíjejícnosti", původně však hebrejský výraz označoval ranní páru nad vodní hladinou, která po východu slunce rychle zmizí; arabsky هابيل‎, Hábíl) je biblická postava v knize Genesis v Abrahamských náboženstvích . Byl mladším Kainovým bratrem a mladším synem Adama a Evy, prvního páru v biblické historii. Byl to pastýř, který obětoval své prvorozené stádo Bohu jako oběť. Bůh přijal jeho nabídku, ale ne bratrovu. Cain pak zabil Ábela ze žárlivosti. Podle Genesis to byla první vražda v historii lidstva.. Vyprávění o příběhu Kaina a Ábela se v bibli nachází v Genesis 4, 1–16, v koránu pak 5, 26–32. Podle šíitské muslimské víry je Abel ( „Habeel“ ) pohřben v mešitě Nabi Habeel , která se nachází v západních horách Damašku , poblíž údolí Zabadani

ABELITÉ - nebo také abeliáni či abeloniáni byla křesťanská sekta vzniklá v poslední čtvrtině 4. století v severní Africe nedaleko Hippony za vlády Arcadia. Zprávy o nich pocházejí od sv. Augustina, který je zmiňuje jako heretiky. Abelité sice žili ve svazku nikoli však v manželství. Žili v celibátu neboť předpokládali, že i Ábel byď žil ve svazku zůstal v panicem. Abelité adoptovali cizí děti (vždy jednoho chlapce a jednu dívku), v případě úmrtí jednoho z nich ho nahradili jiným, a to stejného pohlaví jako zemřelý. Když jejich adoptivní rodiče zemřeli, tito adoptovaní potom vytvořili pár a adoptovali si další dvě děti. Podle Augustina sekta vyhynula v roce 428, když její poslední členové konvertovali ke katolicismu. V 18 století vznikla jiná sekta Abelitů v Německu. Její členové tvrdili, že mají všechny cnosti Ábela.

ABRAHÁM - Abrahám (Abraham, (rodným jménem Abram) – hebrejsky Avraham, Avram (אַבְרָהָם, אַבְרָם‎) – „otec množství“, „vznešený otec“, arabsky Ibráhím (إبراهيم‎). Jeho příběh je popsán v Bibli, Koránu, mormonské Knize Abrahamově a mnoha apokryfech. Z pohledu vnějšího je Abraham prvním biblickým patriarchou (po něm následují Izák a Jákob) a je praotcem izraelského národa. S manželkou Sárou zplodil Izáka a se služkou Hagar syna Izmaela. Je vzorem Božího muže, který se poslušně podřídil Božímu povolání a byl mu ochoten obětovat i vlastního syna (v čemž mu však anděl nakonec zabránil, protože tento příkaz byl jenom zkouškou jeho poslušnosti Bohu). Z mystického pohledu má jméno Abrahám stejný význam jako jméno Brahma neboť jeho „sémě“ vzejde ve čtvrtém pokolení (ve čtvernosti), aby vešlo do Země zaslíbené. (Viz Genesis 15:16 „Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti.“) Abraham, představuje mystéria indická (hinduistická), neboť právě tak jako Brahman je božství absolutní (neměnná, nekonečná a neprojevená realita božské podstaty) a Brahmá božství, které se projevuje stvořením, tak také Abram byl pojmenován Abrahamem po svém zasvěcení, když představoval Ducha v činnosti. Jeho putování, útěk a dobrodružství znamenají jednak putování mystérií z Indie přes Chaldeu do Egypta. A jednak toto putování znamená boj (práci / aktivitu) lidské duše k osvobození. Totéž je pak znázorněno v příběhu o útěku Josefa, Marie s Jezulátkem do Egypta, útěkem Mohameda apod. Rodokmen Abrahámových potomků pak znamená nejen jména, nýbrž i duchovní stavy mystické.

ABRAXAS - Abraxas, též Abrasax. Slovo Abraxas je uváděno na starých gemách, kterým se říká A. či A-ské gemy, a jichž ve starověku a středověku se užívalo za talismany a amulety. Abraxas je gnostickým znázorněním slunečního boha. Postava má kohoutí hlavu což naznačuje vycházející zóru (jitřenku). Vpravo je znázorněná luna, vlevo hvězda. Pod tím bývá velmi často nápis IAO (IAW), což symbolizuje zkrácené mystické jméno boží Jehovah či Ieoua. Božství má nohy utvořené ze dvou hadů naznačující kundaliní.